Lucidní sen o návštěvě neznámé planetární soustavy: Chci domů!

Už se vám někdy stalo, že jste ve svých snech navštívili neznámé planety a jen tak lehce si poletovali vesmírem? Lenka Kališová, která má s lucidními sny velké zkušenosti, popisuje svůj sen, ve kterém navštívila pro nás neznámou planetární soustavu. Existuje skutečně ve vesmíru, anebo se jedná jen o výlet do Lenčiny fantazie? 

“Někdy se mi stává, že se probudím do stavu jisté spánkové paralýzy – to znamená, že vědomí je plně vzhůru, ale tělo ještě spí a nemohu se pohnout. Máte pocit, že jste se ocitli v jiné realitě a navíc tušíte, že tam nejste sami. Uvědomujete si,  že na vás někdo sahá, anebo slyšíte hlasy.  Protože je vaše tělo prakticky strnulé, nemůžete se bránit. Dříve mě tyhle stavy docela děsily, ale teď už jsem si na ně zvykla.

Jednou jsem poznala, že moje vědomí je od těla odloučenější více než obvykle, a rozhodla jsem se toho využít. Pomyslela jsem si jen: ”Chci domů!”  Během vteřiny jsem se vznášela ve Vesmíru nad Zemí a prohlížela si prostředí okolo.  Necítila jsem strach a ani mě nic netížilo, jako by to byla normální  situace. “Tak kde jsem tedy doma ?”pomyslela jsem si.  A kolem mě začal ubíhat vesmír - jako byste se koukali na film a krajina se kolem vás měnila. Ten pohyb jsem si mohla zrychlit nebo zpomalit, pokud jsem si chtěla něco prohlédnout.  Minula jsem Sluneční soustavu, naší galaxii a zase jsem se ocitla v prostoru.

Prostě jsem jen byla uprostřed ničeho

Byla to nádhera a já si říkala, jak je báječné nemít tělo a nebýt omezená prostorem a časem. Nevím, jak daleko jsem cestovala, vesmír se kolem mě stále měnil a najednou jsem byla u cíle.

Viděla jsem soustavu šesti sluncí a kolem nich v různých vzdálenostech obíhalo pět planet. Nejmenší z nich byla velká asi jako Jupiter. Cítila jsem,  že tyhle planety jsou nějakým způsobem propojené, že entity na nich spolu komunikují a žijí spolu v souladu. Na každé planetě žil jiný druh, ale nebyly mezi nimi sváry a nedorozumění.  Spolupracovali spolu, předávali si znalosti, dovednosti a nesoupeřili.

Cítila jsem velmi silný pocit splynutí se vším okolo mě

Po pravdě, snad žádný popis nevystihne to, co jsem cítila - pocit bezpečí, pohody, míru a radosti.  Věděla jsem, že už se musím vrátit, a tak jsem s velkou nevolí opouštěla tenhle svět. Cesta zpět proběhla prakticky okamžitě a já se ihned probudila. Měla jsem pocit, že moje tělo váží snad dvě tuny a ještě hodnou chvíli jsem ležela, než jsem mohla třeba jen pohnout rukou."

Ilustrace: Rí

Autor článku: Taťána Kročková