Lucidní snění a astrální cestování. Natočte si budík na ráno, a pak jděte ještě spát

O lucidním snění už bylo napsáno ledacos a začínám mít pocit, že se jedná o něco, co je takzvaně v módě. 

Čím dál tím více lidí chce prožívat snovou realitu dle svého přání a vůle, cestovat a užívat si výlety za hranice běžně dostupných světů. 

Možná i to je ten důvod, proč někteří lidé sahají po návykových látkách, které způsobují halucinace a otevírají dosud pevně zavřené brány do zapovězených světů, do kterých smí vstoupit jen povolaní. 

Lucidní snění a jak se ho naučit

Lucidní snění je staré jako lidstvo samo. I když by se dalo říct, že jde o něco nového a neprozkoumaného, ze starých filozofických spisů různých učenců a mudrců, umělců a spisovatelů všech dob, můžeme snadno zjistit, že i oni měli tyto zážitky a vesele si astrálně cestovali za denního bdění či ranního snění. Záměrně uvádím ranního snění, protože je to je pro lucidní snění (LD) velmi výstižné, jak se dozvíte dále. Lidé, kteří mají již s lucidním sněním zkušenosti, se vždy chtějí dozvědět více a více, hltají články a knihy či zkušenosti druhých, ale mnohdy si neuvědomují, že nejcennější zkušenosti jsou pouze ty vlastní. A že rčení “podej čertovi prst a on chce celou ruku”, nemusí odpovídat té pravé životní cestě za moudrostí a poznáním. 

Jsem zastáncem toho, že všechno, co děláme, máme dělat s nejvyšší úctou a pokorou. A nejinak je tomu i s lucidním sněním. Přáním každého z nás je obvykle se dobře vyspat. Nemusíme tedy za každou cenu z pohnutek ega, vůle, moci a touhy po zážitcích chtít umět ovládat realitu a tvořit si svůj vlastní snový svět. Pro někoho je to jen hra, zábava, virtuální realita, pohyb v prostoru, získávání dovedností stejně jako třeba v počítačové hře. Jenomže i tyhle hry mají svá pravidla. Mají svou bránu, která je dobře střežená. A její dveře nemůže otevřít jen tak každý. 

Navíc to, co za těmi dveřmi uvidíte, a svět, který si vytváříte, plně odpovídá tomu, kým jste vy sami. Tomu, jakým jste člověkem a v jakých vibracích a energiích se pohybujete. Vždy platí pravidlo, že podobné přitahuje podobné. Je to stejné jako klíčová slova, propojení. Záleží na tom, jaké máte úmysly, a co vám může být dopřáno a zjeveno. 

Jak lucidně snít a co vše je možné?

Literatury s návody, jak na lucidní snění, je více než dost. Existují i konkrétní triky, které vám pomohou si ověřit, jestli spíte, probudit se ve snu a vytvářet si svou snovou realitu sami. Vždy je ale lepší, když si neprojektujete cizí pravidla a zkušenosti, ale vytváříte si ty vlastní, které jsou jen pro vás. 

V souvislosti s lucidním sněním existují konkrétní znaky, podle kterých poznáte, že spíte. Nejčastěji je to levitace, tedy vznášení se nebo létání. Kromě toho, že si uvědomujete, že spíte, nejspíše také zjistíte, že měníte děj a průběh snu prostřednictvím vlastních myšlenek. V zásadě vám nic nehrozí, protože jakmile se vám něco nelíbí, nebo se přestanete cítit příjemně, můžete to okamžitě změnit. 

Pokud se člověk dostane do nějaké krizové situace, obvykle se také hned probudí. Zkrátka vás to z takového snu vyhodí. V těchto snech neexistuje čas. Můžete cestovat napříč časem i do minulosti, někdy jste v těchto snech sami, jindy se potkáváte s různými lidmi. 

Může se vám také stát, že dostanete odpověď na své otázky, ale tyto moudrosti si obvykle nemůžete přenést do reality po probuzení. Můžete také zažít to, že v rámci děje toho snu usnete a spíte, a v tomto snu se také probudíte, prožíváte tedy sen ve snu. Někteří lidé se v lucidních snech vrací do stále stejné krajiny nebo svého oblíbeného prostředí, například města, nebo vesnice. Vytvoří si tak svůj paralelní svět, ve kterém žijí svůj druhý život tehdy, když ve svém prvním životě spí.

Jak poznat lucidní sen?

Pojďme si tedy shrnout, které znaky lucidního snu vám napoví, že se jedná o LD:

• umění létat, či se vznášet
• schopnost měnit realitu snu dle myšlenky
• uvědomění si, že jde o sen (případně o sen ve snu)
• poznáváte své oblíbené prostředí, snový prostor, který však v realitě neexistuje
• usnuli jste po předchozím probuzení ráno či nad ránem (ale LD můžete mít i během noci)
• před tímto “snem” jste si prožili spánkovou paralýzu
• vstávali jste ráno na budík (nebo vás něco probudilo) a poté ještě znovu usnuli
• spali jste za bílého dne

Jaký je rozdíl mezi běžným lucidním snem a astrálním výstupem z těla?

Mnozí lidé nějaké zásadní rozdíly nepozorují, astrální výstup však probíhá mnohem více dramaticky a astrální projekce je o něčem trochu jiném než běžné lucidní sny. Přesto se jedná o něco velmi podobného. Zatímco lucidní sny můžete mít v průběhu noci běžně bez nějakého dramatického úvodu, astrální výstup často přichází bezprostředně po spánkové paralýze. 

Pocity, smyslové vjemy a celkově samotný průběh výstupu z těla, může být zprvu velmi nepříjemnou záležitostí. Leckdy se tak děje zcela samovolně a prožitky člověka mohou být různé. Protože však víme, že spíme, anebo to brzy zjistíme, dokážeme se z každého nepříjemného stavu také vědomě probudit.

V těchto záležitostech velice dobře fungují obranné mechanismy, proto nás jakýkoliv problém ihned “hodí zpět do těla” a probudí. 

Jak vysvětlit astrální projekci vědecky?

Nepochybně lze lucidní snění a astrální cestování vysvětlit jako záležitost mozku. Tento způsob vnímání reality a sama sebe nepochybně souvisí s REM spánkovou fází, podrobně však prozkoumaná není, stejně jako třeba klinická smrt, fenomén vzpomínek na minulé životy či třeba mnohé další zážitky mimo tělo (OBE). Může jít o halucinace všech smyslů, které máme, pozměněné vnímání reality, jiný druh projekce, zatímco spíme. Navíc tyto jevy jsou velice individuální a každý člověk je prožívá jinak, přesto je důležité uvědomit si, že existují jisté shodné znaky.

Co všechno lze po výstupu z těla ve spánku?

Kromě toho, že člověk dokáže pozorovat sám sebe, jak spí v posteli, může jako myšlenka či duše vycestovat do jakéhokoliv prostoru, například do vesmíru, do minulosti, dostávat odpovědi na své otázky. Nebo je vhozen do paralelního prostoru, v němž řeší a prožívá svá zásadní životní témata a je přitahován vším, co je mu vlastní a co k němu patří. Nejde už o běžné utváření nějakého snového příběhu jako v LD, astrální projekce bývá mnohem složitější a závažnější, i pohyb mimo tělo může být pro leckoho zpočátku složitý. 

Čtěte také: Hypersenzitivita a jak s ní žít. Jak poznáme, že patříme mezi vysoce citlivé lidi?

Často se v těchto snech objevuje velmi silná a závažná symbolika, archetypy, opravdu silné emoce, které člověka pronásledují ještě dlouho po probuzení. Objevují se i různé umělecké inspirace a vjemy, odpovědi na otázky od moudrých bytostí, vhledy do minulých životů, asociativní propojení zásadních životních témat či traumat s příběhy jiných lidí z paralelních světů, náhledy a vize budoucích událostí a podobně. Ne všechno je nám umožněno si po probuzení pamatovat. 

Příklady astrálního cestování a lucidního snění

“Proběhla u mě spánková paralýza a pak jsem zjistila, že jdu k balkonovým dveřím v ložnici, sahám na kliku, otevírám a jdu ven na balkon. Dívám se na jasnou noc, cítím chlad, každý detail, i studený kov zábradlí. Přemýšlím, co tam dělám a mám chuť vzlétnout, proletět se. Zprvu se bojím, že spadnu dolů a ublížím si, ale pak zjistím, že spím a že to jde. Rozletím se, je to fajn pocit. Někdy cítím, že se mám vrátit a nemám nikam letět. Stačí na to pomyslet a zjistím, že jsem opět v posteli, krátce se probudím. Dostavil se velmi překvapující pocit, že ležím ve stále stejné pozici, v jaké jsem usnula, když ještě před chvíli mě studilo zábradlí a vnímala jsem tmu venku, přesně všechno tak, jak je ve skutečnosti. Pak jsem pokojně spala dál…”

“Vyletěla jsem vysoko do vzduchu a užívala si celý proces letu, pod sebou jsem sledovala novou, hezkou či zajímavou krajinu, anebo město, které ve skutečnosti neznám. Někdy jsem skončila na stromě a prohlížela jsem si větve. Byl to zážitek jako na drogách, sledovat každý detail listu, broučka, šumění listí ve větru, kůru stromu, ty smysly byly mnohonásobně silnější. Byla to nádhera. Podotýkám, že drogy neberu a nikdy jsem nebrala, proto to nemohu doopravdy srovnávat.”

“Někdy je pohyb mimo tělo náročný. Vše sleduji jako přes nějakou kameru, snažím se přibližovat a oddalovat, nevidím se. Jen nahlížím do různých realit, prohlížím si  a pozoruji to, co mi je umožněno vidět. Když chci nějak proniknout blíže či zasáhnout, není mi to dovoleno. Zajímavé je, když se snažím něco přečíst, například ve starých knihách, snažím se to přiblížit, je to rozmazané, mizí mi to před očima. Stejné je to třeba s otevíráním šuplíků a pozorováním různých zajímavých předmětů.”

“Několikrát jsem se ocitla v minulosti a sledovala příběh, který na mě silně emočně zapůsobil. Dokázala jsem zároveň vědomě uvažovat a řešit sama se sebou, o co se asi jedná, pokládat si otázky. Díky nim jsem získávala odpovědi, nebo se posouvala v ději a čase toho příběhu. Pokud jsem se dostala do silně emoční situace, kterou jsem nezvládala, okamžitě jsem se probudila.”

“Když jsem chtěla něco změnit, přemístit, projít zdí a podobně, a bylo to něco, co prostě nešlo, realita se mi rozprskla, a já se probudila.”

Přečtěte si také Proč se tolika lidem zdá o 2. světové válce. 

Autor článku: Taťána Kročková

Zdroj foto: Pixabay