Snový deník psaný rukou aneb co o vás vypovídá vaše písmo?
Písmo je jedním z našich základních vyjadřovacích prostředků a dokáže o nás prozradit mnohé. Školáci se sice učí psát podle nastavených šablon, ale časem se utváří vlastní rukopis s charakteristickými a velmi vypovídajícími znaky. Škoda jen, že častěji než po tužce saháme po mobilním telefonu nebo klávesnici a ztrácíme tím schopnost psát rukou. Klasická grafologie se ale zabývá analýzou ručně psaného písma. Co všechno se dá zjistit a jakým způsobem lze s rukopisem pracovat?
Což takhle si pořídit deník s tlustými deskami a zapisovat si sny rukou namísto používání textového dokumentu? Možná zjistíte, že ještě přece jen umíte psát a třeba vás i překvapí, jak se vaše písmo dokáže změnit s náladou či momentální energií...
 |
| Zdroj foto: Pixabay |
Extrovert versus introvert a jak to poznat z písma
Zkušení grafologové pracují s mnoha znaky rukopisu. Zkoumají také například uzavřenost či otevřenost úzce se dotýkající introvertního nebo extrovertního založení jedince. Z písma můžeme poznat povahové rysy, temperament, emocionalitu, sexualitu, dominanci či submisivitu, dispozice člověka, sklony k onemocnění, předpoklady pro povolání, celkovou vitalitu a energii, patologické jevy i nejrůznější traumata a frustrace.
Nemůžeme s jistotou určit pohlaví nebo věk pisatele, sexuální orientaci, jeho profesi, ani to, co měl zrovna k večeři, to už je o jiných schopnostech. Grafologie je především věda a věnuje se rozboru písma na základě zkušeností, zjištěných a popsaných znaků. Lidé si nechávají rozebírat písmo většinou v rámci osobnostního a sebezkušenostního rozvoje a poznání, při hledání pomoci v nemocech a při psychosomatických potížích, během průběhu osobnostních, vztahových nebo vývojových krizí, při výběru povolání nebo při změnách směru cesty ve svých životech.
Konkrétní extrovertní nebo introvertní rysy vás ale mohou zajímat. Často se i vyskytuje kombinace obojího. Jak jinak, vždyť nikdo nejsme zcela vyhraněným typem.
Rukopis extroverta
Otevření lidé směřují energii ven, jsou přátelští, mají rádi společnost druhých kolem sebe, velkou potřebu komunikace a sdílení s ostatními. Jsou optimističtí, spontánní, přizpůsobiví a mají rádi změny. V písmu můžeme extroverta poznat podle rychlého a energického pravosklonného písma, které je široké, otevřené a potřebuje hodně prostoru.
Rukopis introverta
Introvert je člověk naopak uzavřený a samotářský, hůře se přizpůsobuje okolnímu světu, nemá rád změny a potřebuje svůj klid. Jeho energie je zaměřená dovnitř. Snaží se zamezit tomu, aby jej okolí, a tedy i lidé příliš ovlivňovali, mívá snížené sebevědomí nebo ostych v komunikaci s druhými a velké společnosti se raději vyhýbá. Má méně přátel, ale zato hlubší vztahy. Zaměřuje se více na minulost, vzpomínky a bývá často ponořen do svého nitra.
Písmo uzavřeného člověka je rovněž uzavřené a charakteristické spíše pomalejšími a promyšlenými tahy, je více úzké, kolmé, strukturované a nepotřebuje být vidět. Každý z nás má v sobě obojí a pro větší stabilitu a vyrovnanost je vhodnější rovnováha než jednoznačná převaha temperamentu.
Jak poznat z písma profesi člověka
Určitě jste si všimli, že už podle toho, jak na nás rukopis působí a jaký celkový dojem vyvolává, můžeme usuzovat na zaměření či povolání člověka. Je to vlastně jakási naše vizitka. Nevzhledné písmo s mnoha pravopisnými chybami nám evokuje zcela jiného člověka než dokonalý formát s přesně odměřenými okraji nebo rozevlátý chaos s praštěnými malůvkami. Známé je například typické učitelské písmo, které přesně kopíruje školní předlohu, doktorské písmo vyznačující se chaotickou nečitelností nebo třeba umělecké písmo působící na nejvyšší míru kreativně.
Tohle jsou ale v podstatě předsudky, mýty nebo spíše profesionální deformace. Pravdou je, že grafologie zjistit přesné povolání daného člověka nedokáže, může je pouze odhadovat, předpokládat nebo doporučit na základě konkrétních dispozic. Proto lze také zájemcům o rozbor písma pomoci s výběrem správné školy či vhodné profese.
I s věkem to bývá ošemetné. Může vám připadat, že tohle psalo dítě a on to byl čtyřicetiletý mentálně postižený muž. Zrovna tak je to s pohlavím. V písmu lze rozpoznat určité mužské a ženské energie. Můžete si myslet, že daný vzkaz je ryze ženský a typický pro ženu, leč napsal jej homosexuální muž. Převaha typicky mužských či ženských znaků nemůže zaručit správný odhad pohlaví či sexuální orientace a hádání se grafologie nevěnuje.
Můžeme také rozlišit dominantnější či submisivnější založení člověka, aktivitu či pasivitu, vyrovnanost nebo labilitu a druh sexuální energie, tedy zda je člověk pudový, perverzní, vášnivý nebo naopak distingovaný, příliš se kontrolující, rigidní či frigidní. V mnoha případech je i toto potřeba, neboť písmoznalectví se věnuje ověřování pravosti podpisů a listin, ale dobrý grafolog může klidně třeba i odhalit sexuálního delikventa.
Psychodiagnostická kresba: Kresba stromu, nebo lidské postavy?
Ke kvalitnímu grafologickému rozboru je potřeba odevzdat odborníkovi minimálně jednu stranu nelinkovaného formátu A4 spontánně popsaného písmem bez jakéhokoli přepisování textu z knihy. Nejde ani tak o vymyšlený obsah jako o spontánní průběh psaní bez soustředěnosti na opisovaný text, který by nás mohl formovat a brzdit v projevu. Grafologové, kteří většinou mají kompletní psychologické vzdělání, občas také využívají možnosti psychodiagnostické kresby, se kterou lze krásně pracovat i s dětmi. Nejčastěji se využívá kresba lidské postavy nebo stromu. Budete se divit, ale prozradí o vás i to, co sami ještě nevíte, nebo vědět raději ani nechcete.
Lidská postava by měla být nakreslena opět na nelinkovaném papíru formátu A4. Je na vás, jakou bytost si nakreslíte. Většinou se pak uvádí věk, pohlaví a povolání. Pokud nakreslíte princeznu nebo vodníka, jejich povolání je zcela jasné, viďte. Strom se kreslí na další papír stejného formátu a vždy by to měl být nejehličnatý strom. Jak jej ztvárníte, přizdobíte, v jakém ročním období to bude, vše je pouze na vás. Kresba je velmi vypovídající a dají se pomocí ní odhalit i mnohá traumata, například konkrétně u dětí. Základy psychodiagnostické kresby se také vyučují na grafologických kurzech.
Podpis jako naše stopa
Důležitým otiskem, který po nás trvale zůstává a má velkou vypovídající hodnotu, je náš vlastní podpis. Při rozboru písma jej však nemůžeme posuzovat samostatně, ale vždy ve vztahu k ostatnímu textu. Podpis vyjadřuje naše ego, já. Je to něco, co po sobě chceme zanechat, něco čím se nejvíce prezentujeme. Za malými podpisy se lidé mohou snažit skrývat a neupozorňovat na sebe, velké naopak prozrazují přebujelé ego, ušlápnuté jedince, kteří si tak třeba kompenzují své komplexy nebo svůj pocit méněcennosti. Anebo jde jednoduše o člověka, který zkrátka potřebuje být vidět.
Do podpisu můžeme vkládat také různé ozdůbky, malůvky nebo v něm použít změněné písmo. To může být jak znakem kreativity, tak třeba infantility či pozérství. Rozevláté tahy plné dynamiky vypovídají o velké energii, potenciálu, potřebě prostoru, zastřešené nebo ohraničené tahy uchovávají člověka v bezpečí uzavřeného prostoru. Ohraničený podpis můžeme třeba přirovnat k domečku, kolem kterého si postavíte plot. Zpětné tahy ukazují směr do minulosti, pokud dojde k přeškrtnutí svého jména, je to nevyřešený postoj člověka k sobě samému, protože tím vlastně škrtáme sami sebe a svou existenci.
I klávesnice mluví mezi řádky
V dnešní době využíváme přístroje, jako jsou telefony, tablety, notebooky nebo počítače, které nám umožňují psát. Píšeme na klávesnici, používáme různé sdělovací znaky, například ty, jež vyjadřují emoce. Dá se říci, že i tímto způsobem můžeme rozlišit mnohé specifické rysy, osobnostní zvláštnosti či individuální výstřelky. Možná si to neuvědomujeme, ale i písmo napsané na klávesnici mluví svou řečí a dá se analyzovat.
Záleží na tom, jaké znaky upřednostňujeme, zda často používáme CAPS LOCK, jestli píšeme rychle a děláme chyby anebo píšeme pomalu a rozvážně. Tohle nejde poznat z opraveného tištěného písma, ale někdy prostě na opravy zapomínáme a necháváme všude svoje překlepy. Někdo zásadně neukončuje věty a nepoužívá velká písmena při psaní jmen, názvů či na začátku věty. Jiný člověk třeba zase neudělá bez oceánů smajlíků ani jedno plavecké tempo. Někdo text příliš hustí, jiný zase potřebuje mnoho prostoru mezi tečkami či závorkami. I tohle všechno může o nás ledacos vypovědět.
Pokud píšeme tužkou, je rovněž důležité, jakou volíme barvu, zda máme raději tenkou ostrou propisku či měkkou gelovku zanechávající širokou stopu. Důležité je, zda dodržujeme řádky či okraje, jestli na písmo příliš tlačíme nebo je sotva vidět. Všimněte si, jak se vám mění písmo ve chvíli, kdy jste šťastní a ve chvíli, kdy jste naštvaní či hodně rozrušení. Správný grafolog si s tím vším poradí a bude vás mít přečtené. Doslova.
Tip:
Píšete často na klávesnici a jediné, na co se občas zmůžete, je kromě běžně používaného podpisu sepsání položek k nákupu? Zapomněli jste psát rukou? Je na čase si znovu procvičit rukopis. Kupte si nějaký moc pěkný sešit nebo si vlastnoručně ozdobte jeho desky a začněte si psát deník. Utřídíte si tím myšlenky, zaznamenáte důležité životní události, zklamání, touhy a sny. Po čase se k nim budete znovu rádi vracet. Můžete si ručně sepisovat také sny, které se vám zdály do snového deníku anebo zapisovat zážitky či pokroky vašeho miminka.
Komentáře
Okomentovat
Γνώθι Σεαυτόν