Pohádky a archetypy v našich životech i snech. O jakých pohádkových bytostech se nám může zdát?

Jak by to bylo krásné, kdybychom žili v pohádkách se šťastnými konci. Ale my v nich vlastně žijeme. Tyhle příběhy mají svůj přesah a prosakují nejen našimi životy, ale i sny. Postavy z pohádek se mohou zjevovat ve snech i ve vizích každého z nás, pohádkový děj může prolínat realitu. Archetypy se dají najít všude, posuďte sami.

Zdroj foto: Pixabay

Švýcarský psycholog C. G. Jung popsal základní archetypy, jakési nadčasové pravzory, které se mohou objevovat v našich snech i v našich životech. Pohádkami a jejich analytickými rozbory se zabývaly také některé z jeho následovnic a vykladaček jeho díla, například Verena Kastová nebo Marie Louise von Franz. 

Čerpejme moudrost z pohádek

Pohádky jsou nesmírně poučné. V nejedné z nich se otevírají staré pohádkové knihy, odkud i samotné pohádkové postavy čerpají pradávnou moudrost ve chvílích, kdy stojí před závažným rozhodnutím nebo si neví rady. Zkuste se zamyslet nad tím, jestli jste někdy v životě, nebo i ve snu, dostali moudrou radu od pohádkového dědečka, mudrce, starce či poustevníka nebo veselé pohádkové tetičky, stařenky či čarodějnice. Ochránili vás andělé nebo vás tím správným směrem nasměrovali skřítci? Popletla vám hlavu divoženka či ve vás rozdmýchal sílu, odhodlání a zápal pro věc drak? V pohádkách najdeme všechno, co existuje i v našem reálném světě. Mladickou nerozvážnost, hloupost, boj dobra se zlem, moudrost starších, krásu žen, udatnost mužů, i ty pravé poklady. 

Byl jednou jeden král a ten měl buď jednu dceru, kterou bude potřeba vysvobodit, nebo tři, které bude třeba buď vysvobodit, anebo dobře vdát. Někdy má jen dcery dvě. V tomto případě se ale většinou stává, že jedna je krásná a druhá ošklivá, anebo jedna hodná a ta druhá zlá. Tady krásně vidíme dualitu. Chalupník zase mívá tři syny. Nejmladší z nich to vždycky vyhraje, rádoby hloupý Honza se nakonec ukáže jako nejschopnější a nejchytřejší. Královny nebo macechy bývají zlé, většinou také umí čarovat, a závidí svým nevlastním dcerám jejich mládí a krásu. Králové jako muži často podléhají jejich kouzlům a většinou na to doplácí, v mnoha případech také smrtí. 

Už v pohádkách se ukazuje, jak se muži bojí silných žen, které umí čarovat. A samozřejmě jsou tu také kouzelné babičky a dědečkové, kteří třeba za buchtu či dobré slovo poradí nebo přidají i nejeden kouzelný předmět. Udatní bojovníci zase bojují s drakem a zachraňují bezbranné nebo neposlušné princezny. A pak jsou zde chytré princezny, které se nebojí přechytračit třeba i čerta. Když si to všechno promítneme do reality, možná ani neuvidíme žádné rozdíly. 

V pohádkách se také objevují kouzelná čísla. Především je to trojnost nebo čtvernost. Tři synové, tři dcery, tři sudičky, tři kouzelné předměty, tři přání, tři úkoly, mágové, psychologové, hermetici i numerologové by tuto trojnost mohli rozebrat na mnoho stránek. Trojka je magické číslo, pomocí kterého vždy lze dosáhnout nějaké akce, reakce, završení, činu, změny a přeměny. Je to aktivní číslo, které nezůstává nečinné. Dvojka je zase číslo protikladů, muž a žena, den a noc, černá a bílá, dobro a zlo, proto byla jedna králova dcera krásná a druhá ošklivá nebo jedna hodná a druhá zlá. Máme tady i čtverku, která se ale mnohem více vyskytuje v realitě. Čtyři světové strany, čtyři rohy místnosti, čtyři živly. Je to číslo hmoty. V pohádkách, mýtech a příbězích je to vždy tři plus jedna. Například Slunečník, Měsíčník, Větrník a Večernice. Nebo d´Artagnan a tři mušketýři. 

Nelze ale nezmínit čísla sedm a devět. Jsou velmi duchovní, moudrá, začarovaná, magická. Za sedmero horami a sedmero řekami nebo za devatero horami a devatero řekami, devatero kvítí, sedmero krkavců, sedmkrát něco obejít. Když hrdina překážky zdolal a magii porazil, nastalo vysvobození. 

Archetypy podle Junga

Jung rozdělil archetypy na mužské a ženské. Liší se také věkem a svými zkušenostmi. U mužů rozlišujeme Hrdinu, Krále a Starce. Hrdina je mladý muž prahnoucí po dobrodružství. Často se chová nerozvážně a riskuje, ale je odvážný, silný a nakonec vždy překoná všechny překážky. Král je vládnoucí zralý muž. Má svoji autoritu a často také svoji „neomylnost”. Je již usazený. Může být také zobrazován jako postava otce. Stařec je starý a moudrý muž nebo mág. Ukazuje vyšší poznání, které prostě je, a není potřeba se jím chlubit. Vyskytuje se také postava kejklíře nebo Blázna, může to být králův šašek nebo obecní blázen, i hloupý Honza. Jeho „hloupost” je jen zdánlivá, rád nasazuje sobě masku, ale odkrývá masky druhých. 

Čtěte také: Archetypy ve snech podle C. G. Junga

Mezi ženské archetypy patří Panna, Královna a Stařena. Panna je mladá dívka, princezna nebo rusalka, která čeká na svého prince. Symbolizuje čistotu, nevinnost, často bezbrannost a pasivitu. Je obrazem duše i nových začátků. Královna je zralá žena, která už v tom umí chodit. Může být šťastnou, plodnou a starostlivou matkou nebo třeba i zlou čarodějkou a krkavčí matkou nebo macechou. Stařena se může vyskytovat jako hodná pohádková babička a vědma nebo i stará zlá čarodějnice. Je třeba zmínit také Dítě, které je symbolem sjednocujícím protiklady. 

Jung také popsal pojmy Animus, Anima a Stín, se kterým se můžeme setkat ve snech. Animus je anonymní nebo skutečná postava muže ve snech ženy, která může symbolizovat jejího vnitřního muže. Jeho vlastnosti a mužský nadhled pro jisté životní situace mohou být pro ni prospěšné. Opačně můžeme také vysvětlit Animu. Ta je zase anonymní nebo skutečnou ženou, obrazem vnitřní ženy muže, kterému může pomoci uvědomit si ve své mužnosti své ženské vlastnosti potřebné k určitému pochopení událostí nebo chování v některých životních situacích. Postava Stínu je brána negativně, ale je velmi poučná a prospěšná. Jedná se o naši temnou stránku, kterou máme všichni v sobě, často i jakýsi balíček vlastností či zvrhlostí, které obtížně přijímáme nebo potlačujeme. V bdělém stavu o nich často nechceme nic vědět, nemůžeme se tedy pak divit, že nás mohou pronásledovat například v našich snech.

Příklady pohádek a archetypů ve snech

Víte proč se právě pohádky a příběhy, které Jung zařadil do tak zvaného kolektivního nevědomí, a archetypy objevují právě ve snech? Protože v bdělém stavu chodíme do práce a žijeme si své životy, a o tyto záležitosti se většinou nezajímáme. Teprve ve změněném stavu vědomí se mohou tyto jevy objevovat. Především tehdy, když člověk zažívá určitou životní krizi nebo si neví rady, kde jinde by našel odpověď než sám v sobě? Vše se mu může zjevit například při meditaci, anebo ve snu. Lze ale také požádat o radu starší, zkušenější, moudřejší a povolanější osoby - vědmu či starce, mága. Může to být nejstarší člen rodiny, kněz, kartářka, psycholog, lékař. Ale může se nám v meditaci zjevit náš duchovní průvodce nebo nás navštívit ve snu zemřelý příbuzný či se nám vyjevit odpověď v symbolech. Mladí lidé mají tendence často se chovat nerozvážně, chtějí sami porazit draka, ale často se to bez rady starší moudré osoby nebo působení nějakého kouzelného předmětu neobejde. 

„Viděla jsem ve snu mladou dívku, která plakala. Cítila jsem, že potřebuje pomoct. Teprve po probuzení jsem pochopila, že ta dívka jsem byla já.” (Princezna, která potřebuje zachránit.)

„Na lavičce seděla stará paní, která se usmívala. Byla to elegantní dáma a měla na rtech výraznou rtěnku. Neustále si dělala z něčeho legraci, ale já jsem vnímala její životní nadhled a moudrost. Pokynula mi, abych si k ní přisedla. Spolu jsme rozmlouvaly, a já se hned cítila lépe. Dala mi odpověď na mou otázku, a poradila mi, kudy se nejkratší cestou dostanu do města, kam jsem měla namířeno.” (Pohádková babička na cestě a její moudré rady.)

„Potkal jsem skřítky, kteří mi poradili, kudy se dostanu domů.” (Pomoc od pohádkových bytostí.)

„Pronásledovala mě zlá čarodějnice a chtěla mě zabít. Měla velkou moc a já jsem získala kouzelné předměty, pomocí kterých jsem před ní unikala.” (Zlá královna chce zabít Sněhurku.)

Psáno pro magazín Šaman (2016)

Autor článku: Taťána Kročková