Sny, které se stanou

Většina ranních snů objevujících se po probuzení a opětovném usnutí, anebo když už jste vyspaní a dlouho spíte, patří mezi důležité sny, které nám nějakým způsobem vykreslují kolem nás probíhající realitu, v mnoha případech jsou i lucidní. Mohou se do nich promítat zvuky a dění běžného dne kolem vás, zatímco vy spíte. Někdy jsou to i sny, které se velice brzy doopravdy stanou…Třeba jako můj sen o veverce... V tuto chvíli člověk nedokáže rozklíčit, zda šlo o předzvěst událostí, anebo o synchronicitu... 

Zdroj foto: Pixabay

Co vnímá člověk, když spí...

Spící člověk vnímá úplně všechno a spousta těchto smyslových vjemů se mu může promítnout do snů. Nezřídka jde i o jakýsi šestý smysl, kdy víme, co se stane. Takových snů jsem zažila poměrně dost, většinou dochází k menšímu zkreslení či vyloženě dokreslení základní vnímané reality. Ve vedlejším pokoji někdo mluví, zazvoní zvonek, zaštěká pes, přes okno jdou slyšet zvuky motorové pily z lesa a podobně. Tyto skutečné zvuky pak vnímáme a na základě nich tvoříme nějaký sen. My skutečně můžeme vnímat všechno to, co se děje kolem nás, zatímco spíme. A také to, co se souběžně děje na vzdálenějších místech, anebo co se za krátkou dobu stane… (může jít například o různé přírodní katastrofy,...)

V tomto případě nejde jen o věštecké sny (často v symbolech a obrazech), které se nám zdají nějakou dobu dopředu, ale o velmi krátký úsek navnímané, případně zkreslené reality ve stavu spánku. V zásadě se dá říci, že někteří lidé se umí během ranního či denního spánku a snění dozvědět to, co se reálně děje či se bude dít na více či méně vzdálených místech. 

Nejlepší bude si to vysvětlit na některých konkrétních příkladech:

Věšení prádla na balkóně (v červených plavkách)

Jednoho krásného letního dne jsem věšela ráno na balkóně vyprané prádlo (šlo o ručníky a osušky), zatímco moje dcera spala ve svém pokoji. Když se probudila, oznámila mi, že se jí zdálo, že mě vidí na balkóně, jak věším prádlo a mám na sobě „ty svoje" červené plavky. Šlo o lucidní sen, ona na ten balkón doletěla a viděla tam mě, i to prádlo. Samozřejmě ve snu... 

To mě velice zaujalo, protože ve stejnou dobu, kdy ona spala, jsem to prádlo pověsila a skutečně tam viselo. Matoucí ale je to, že mě viděla v červených plavkách, protože jsem v té době žádné červené plavky na sobě neměla. Zřejmě se to nějak s něčím propojilo, takové zkreslení reality, která je zčásti pravdivá, jsem už zažila v mnoha snech svých či snech jiných lidí. Mozek si tam už prostě něco dotvoří a dokreslí, například to, že k ručníku patří třeba plavky... Tohle jsou klíčová slova ve snech i v realitě, více se o tom rozepisuji ve své druhé knize o snech, která ještě nevyšla. 

Zraněná veverka ve snu s mláďaty (sen versus realita)

Uvedu ukázku jiného snu. Nad ránem, když jsem dlouho spala, se mi ve snu objevila veverka, možná dokonce i se svými mláďaty. Pamatuji si, že byla zraněná a potřebovala pomoct, měla jsem se dokonce postarat i o ty mladé. Pak jsem se probudila, sen pustila z hlavy a šla venčit psa. Bylo to jen krátce poté, co jsem vstala, protože pes potřeboval samozřejmě jít ven. Byla jsem ještě zamyšlená a nedávala pozor, ale najednou jsem uviděla jak čenichá v trávě a něco tam má. Rychle jsem zareagovala a uviděla veverku, která kdyby byla v pořádku, už dávno by utekla na strom. Než ji stačil pořádně stisknout a naplno projevit své odporné lovecké pudy, surově jsem ho chytila za kůži a odtáhla pryč, zatímco veverka se konečně mohla opatrně odbelhat k nejbližšímu stromu a s menšími obtížemi na něj vylézt, alespoň do jeho poloviny. Bylo vidět, že je určitě zraněná, protože jinak by v té trávě jen tak neseděla. 

Okamžitě jsem se psem odešla pryč, aby měla veverka klid, a říkala jsem si, že se tam pak ještě vrátím. Doufala jsem, že bude v pořádku a že si příroda poradí. Protože jsem si okamžitě, když se to stalo, vzpomněla na svůj ranní sen, byla jsem z toho docela rozrušená a říkala jsem si, co se tedy jako ode mě žádá? Vyčítala jsem si, že jsem psa nehlídala lépe, aby se ke zraněné veverce ani nepřiblížil. Dlouhou dobu jsem pak sen měla v hlavě. Dokonce jsem i přemýšlela nad tím, jestli má veverka skutečně někde mladé, a zda bude v pořádku. 

Také jsem se na svého psa velice zlobila, protože ji mohl ohrozit, potažmo jsem se zlobila na všechny psy a kočky světa, protože právě některý z nich mohl veverku zranit, a proto pak nebyla na stromě, ale seděla bez hnutí v trávě, když jsme ji našli. Později jsem se na to místo vrátila, ale veverka tam už nikde nebyla… Zajímavé je, že jen díky tomu snu ve mně zůstal pocit viny...

Syn v noci vyjde ze svého pokoje a přijde ke mně do ložnice

Další příkladový sen se mi zdál už před několika lety, když byl syn ještě malý. Tehdy jsem spala u sebe v ložnici a zdálo se mi, že můj malý syn vylezl z postýlky a šel po chodbě směrem ke mně do ložnice. Cítila jsem silný příliv lásky, něhy, mateřské péče a obav o něj. Vzápětí se rozrazily dveře ložnice, což mě probudilo, a ve dveřích se skutečně zjevil můj syn. Zvláštní na tom bylo to, že díky tomu snu jsem nebyla vůbec v šoku, naopak jsem rychle zareagovala a syna utěšila a uložila do postýlky. 

Měla jsem obavu, že se mi ten sen zdál proto, že šlo o něco důležitého a že se mu něco stalo. Ale naštěstí se jen probudil a šel za mnou, nešlo vůbec o nic vážného a už si popravdě ani nepamatuji, proč vlastně přišel… Zajímavé bylo to, že nevím, zda jsem to věděla předem, než se to stalo, anebo jsem díky zkreslenému vnímání času ve snu vlastně vše vnímala souběžně s jeho příchodem… 

Na základě těchto, a mnoha dalších, snových zkušeností jsem usoudila, že ve spánku vnímáme to, co se skutečně děje, anebo co se stane, eventuálně díky nějakému zkreslenému vnímání času (a mnohdy i prostoru), nedokážeme přesně odhadnout, jestli se to stalo souběžně, anebo jsme to věděli nějakou dobu předtím, tedy šlo o sny, které se teprve stanou...

Autor článku: Taťána Kročková